Solar Orbiter - měření u Venuše
18. 08. 2021

Evropská sonda Solar Orbiter️ provedla v minulém týdnu svůj druhý průlet okolo planety Venuše. Tímto manévrem došlo k další korekci její dráhy okolo Slunce. Během tohoto relativně vzdáleného průletu byla sonda nejblíže k Venuši ve vzdálenosti téměř 8000 km od jejího povrchu. Přístroj RPW/TDS, vyvinutý na Oddělení kosmické fyziky Akademie věd České republiky, byl aktivní a měřil. Na vizualizaci je vidět dráha sondy (dole) a záznam měření vlnového přístroje TDS (nahoře).
Zaznamenaný signál byl poté převeden do slyšitelného zvuku. Výška slyšitelného zvuku odpovídá skutečně měřené frekvenci vln v plazmatu. Jedná se o záznam především iontově zvukových vln, které se vyskytují v přechodové oblasti za planetou (z pohledu od Slunce) v důsledku interakce planety se slunečním větrem.
Zdroj: Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Přečtěte si také
- Další milník sondy Solar Orbiter
- Výročí startu mise Solar Orbiter
- Český příspěvek k misi LISA - startuje další fáze
- Nabídka roční stáže v ESO
- Evropské kosmické mise s českou účastí
- Cena Václava Votruby pro Viktora Skoupého
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám
- Proba-3 úspěšně odstartovala
- Cena pro našeho studenta
- Odhalena nová tajemství černých děr
18. 08. 2021

Evropská sonda Solar Orbiter️ provedla v minulém týdnu svůj druhý průlet okolo planety Venuše. Tímto manévrem došlo k další korekci její dráhy okolo Slunce. Během tohoto relativně vzdáleného průletu byla sonda nejblíže k Venuši ve vzdálenosti téměř 8000 km od jejího povrchu. Přístroj RPW/TDS, vyvinutý na Oddělení kosmické fyziky Akademie věd České republiky, byl aktivní a měřil. Na vizualizaci je vidět dráha sondy (dole) a záznam měření vlnového přístroje TDS (nahoře).
Zaznamenaný signál byl poté převeden do slyšitelného zvuku. Výška slyšitelného zvuku odpovídá skutečně měřené frekvenci vln v plazmatu. Jedná se o záznam především iontově zvukových vln, které se vyskytují v přechodové oblasti za planetou (z pohledu od Slunce) v důsledku interakce planety se slunečním větrem.
Zdroj: Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Přečtěte si také
- Další milník sondy Solar Orbiter
- Výročí startu mise Solar Orbiter
- Český příspěvek k misi LISA - startuje další fáze
- Nabídka roční stáže v ESO
- Evropské kosmické mise s českou účastí
- Cena Václava Votruby pro Viktora Skoupého
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám
- Proba-3 úspěšně odstartovala
- Cena pro našeho studenta
- Odhalena nová tajemství černých děr