Aktuality

Pro vyučující, kteří chtějí zpestřit výuku hodin vlastivědy, přírodopisu nebo zeměpisu, připravili vědci zapojení do programu Akademie věd Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo vánoční dárek v podobě almanachu geovědních pokusů. Jedná se o soubor dvanácti jednoduchých experimentů, které umožní žákům základních a středních škol nahlédnout do fascinujícího světa geologie a tím lépe pochopit procesy, které se na naší planetě, ale i pod jejím povrchem, odehrávají.

5.12. 2024 se nad tropickou džungli raketové základny Satish Dhawan Space Centre vznesla indická raketa PSLV‑XL, nesoucí na oběžnou dráhu misi Proba-3 Evropské vesmírné agentury. Díky tomuto úspěšnému startu se na její palubě do vesmíru vydal i obrovský koronograf ASPIICS, na jehož realizaci se významnou měrou podílela i Česká republika. Kromě technologického testu letu dvou družic ve formaci tak vědci budou mít k dispozici mnoho hodin úplného zatmění Slunce.

Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Černá díra o hvězdné hmotnosti v takové soustavě přitahuje hmotu ze svého hvězdného souputníka a vzniká kolem ní tzv. akreční disk. Na pólech černé díry pak může hmota ze systému unikat směrem ven v podobě vysokoenergetických výtrysků. Výzkum s pomocí družice IXPE zaměřený na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 přinesl nový objev.

Zveme (nejen) studenty 6. prosince 2024 od 17 hodin na MFF UK v Praze Troji. Pořádá czechLISA, zajišťující českou účast na přípravě mise Evropské kosmické agentury LISA - https://utf.mff.cuni.cz/czechLISA/index.php/en/.

Nový výzkum týmu profesora Civiše z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského odhaluje možný zdroj vody na Zemi. Ta mohla vzniknout na povrchu meteoritů bombardováním hvězdným (a v našem případě také slunečním) větrem. Příspěvek hvězdného větru ke vzniku vody na povrchu tzv. oxidických minerálů byl právě publikován v prestižním časopise Astrophysical journal.

Během několika let by měl být dokončen 39m dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který staví Evropská jižní observatoř (ESO) v chilských Andách, a který bude po dokončení největším optickým dalekohledem na světě. Těšíme se, až ELT začne pozorovat, protože to bude opravdu unikátní přístroj (https://elt.eso.org/science/), ale nastal čas přemýšlet, co dál.

Tento seminář uspořádala Akademie věd spolu s Czech Space Alliance 7. listopadu v pražské vile Lanna. Byl zaměřen na spolupráci mezi akademickou sférou a průmyslem v oblasti kosmických projektů. Akademické ústavy se podílejí na vesmírných misích prostřednictvím vědecké spolupráce a účasti v konsorciích vědeckých přístrojů.

Kdyby neměla Země své silné magnetické pole, život na jejím povrchu by jistě nebyl, takový jak ho známe. Magnetická pole planet totiž pomáhájí odklánět část nebezpečných částic přicházejích z okolního kosmického prostředí, které by se jinak dostávaly až skrze atmosféru k jejich povrchu. Zdrojem takových částic jsou většinou nejbližší hvězdy a v případě Země je to Slunce. Magnetické pole společně s hustou atmosférou zabraňuje většině kosmického záření v dosažení povrchu Země. Geomagnetické pole je ale neviditelné a pro člověka těžko uchopitelné. Můžeme však pozorovat jeho projevy, ať už na střelce kompasu nebo jako prostředníka při vzniku krásných polárních září. Proto zaměstnanci Ústavu fyziky atmosféry a Geofyzikálního ústavu Akademie věd ve spolupráci se studiem ZdarFilm s.r.o. připravili unikátní edukativní pomůcku, která umožňuje snadnější představu tohoto důležitého aspektu v chování naší planety.

V nádherném a důstojném prostředí Černínského paláce, na půdě Ministerstva zahraničních věcí, právě probíhá konference Space2Business. Zahájil jí ministr zahraničí Jan Lipavský. Této navýsost průmyslové akce se se svým stánkem účastní i náš program Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo.

V pondělí 4. listopadu 2024 zahájil Czech Space Week v krásných prostorách Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží prezident republiky Petr Pavel a dále ministr dopravy Martin Kupka, předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová a další.

V pátek 18. října 2024 proběhlo podzimní setkání řešitelů programu Vesmír pro lidstvo. Sešli jsme se na zámku v Děčíně a spojili naší konferenci s prohlídkou výstavy Dotkni se exoplanet, podpořenou naším programem a připravenou Dr. Martinem Ferusem.

Program Akademie věd Strategie AV21 - špičkový výzkum ve veřejném zájmu se 14. října 2024 představil a bilancoval na konferenci uspořádané na Akademii věd za přítomnosti 1. místopředsedy Senátu Parlamentu České republiky prof. Ing. Jiřího Drahoše, DrSc., ministra dopravy Mgr. Martina Kupky a náměstků ministra pro vědu, výzkum a inovace a ministra zemědělství. Konferenci zahájila předsedkyně Akademie věd České republiky prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., dr. h. c.

Tato simulovaná mise na Měsíc a zpátky za účasti záložního astronauta ESA mjr. Aleše Svobody proběhla ve dnech 6. – 8. 9. 2024 v tréninkovém centru Little Moon City Prague v areál ČVUT v Praze Dejvicích.

Už tento pátek 6. září v 16 hodin startujeme 48 hodinovou simulovanou tréninkovou kosmickou misi PROMISE. A vy se můžete přijít podívat, a to do Hydronauta v Little Moon City Prague na ČVUT v Praze Dejvicích. Klíčovým účastníkem PROMISE bude major Aleš Svoboda, bojový pilot a záložní astronaut Evropské kosmické agentury (ESA), dále konstruktér Hydronauta Matyáš Šanda a expert na hyperbarickou medicínu Miro Rozložník. Součástí mise PROMISE bude vědecké studio, ve kterém vystoupí Jiří Svoboda a Pavel Suchan (Astronomický ústav AV ČR), Petr Brož (Geofyzikální ústav AV ČR), Oldřich Zahradníček a Iva Ambrožová (Ústav jaderné fyziky AV ČR), Iva Poláčková Šolcová a Lukáš Hejtmánek (Psychologický ústav AV ČR) a spousta dalších.

Vesmírná sonda JUICE Evropské vesmírné agentury (ESA) se po více než roce letu Sluneční soustavou poprvé těsně přiblížila k Zemi s využitím složitého gravitačního manévru. Z přijímacího střediska ESA už k vědcům doputovala data z přístroje pro výzkum rádiových a plazmových vln, na němž se významně podílejí dvě pracoviště Akademie věd ČR – Ústav fyziky atmosféry a Astronomický ústav. Elektromagnetická měření na slyšitelných kmitočtech poslouží českému týmu, aby vyladil analýzu dat, která se uskuteční přímo na palubě sondy. Cílem sondy JUICE jsou měsíce planety Jupiter. 

Vědci z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR získali v roce 2022 malý vzorek (zrníčko o průměru asi 1,5 mm) z asteroidu Ryugu. Jako první viděli a studovali trojrozměrnou strukturu zakonzervované organické hmoty z této planetky.

Podívejte se na záznam z tiskové konference a navazujícího panelového programu k představení projektu Česká cesta do vesmíru - https://www.youtube.com/live/-hUilJqlHYs.

Setkání proběhlo na půdě Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky 20. června 2024.

Astronomická hádanka Cygnus X-3 má nyní na kahánku. Průlom v rozluštění záhady přineslo studium tohoto systému pomocí družice Imaging X-ray Polarimetry Explorer (IXPE). Měření rentgenové polarizace s IXPE umožnilo nahlédnout do konfigurace hmoty tvořící nejbližší okolí černé díry. Zjistili jsme, že kompaktní objekt je obklopen obálkou z husté neprůhledné hmoty. Světlo, které pozorujeme, je odrazem od vnitřních stěn trychtýře tvořeného okolním plynem, který připomíná zmrzlinový pohár se zrcadlovým vnitřkem. A Češi jsou u toho.

V Praze Dejvicích se ve středu 19. června 2024 uskuteční od 8:30 do 19 hodin VědaFest - https://www.vedafest.cz/. V programu na https://www.vedafest.cz/program/ najdete i nás.

Společný stánek Astronomického ústavu AV ČR, Evropské jižní observatoře, Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, Fyzikálního ústavu AV ČR a především spojujícího programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo návštěvníkům přiblížil vesmír a jeho výzkum.

Více informací na www.veletrhvedy.cz. A samozřejmě zde nebudeme chybět.

Společný stánek Astronomického ústavu AV ČR, Evropské jižní observatoře, Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, Fyzikálního ústavu AV ČR a především spojujícího programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo návštěvníkům přiblíží vesmír a jeho výzkum.

Další z pravidelných setkání řešitelů programu Strategie AV 21 Vesmír pro lidstvo proběhlo 14. května na Fyzikálním ústavu AV ČR – v nové budově SOLID21 v sále Adély Kochanovské. Setkání zahájil člen Akademické rady zodpovědný za program Strategie AV 21 Ing. Jiří Plešek, CSc. a vystoupil také ředitel Odboru inteligentních dopravních systémů, kosmických aktivit a výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva dopravy JUDr. Václav Kobera.

Vysloužilé družice a nosné části stupňů raket, části vybuchlých motorů, zapomenuté věci, zbraně pro odstranění družic i kosmická tříšť. Lidstvo kosmickým odpadem čím dál víc zamořuje vesmír.

Na téhle misi Evropské kosmické agentury se podílíme, její start je připraven na září tohoto roku z Indie. Držte tomuto technologickému letu s vynikající astronomickou přidanou hodnotou palce.

Abychom mohli bezpečně žít a využívat pokročilou robotiku, umělou inteligenci a pokročilé výpočetní technologie ve vesmíru, je nutné používat ochranné stínění, které zabrání poškození zdraví lidí a elektroniky ionizujícím zářením. Společnost Cosmic Shielding Corporation (CSC) z Atlanty, USA, vyvinula multifunkční stínící polymer (MSP), který může chránit jak elektroniku, tak lidi před primárními i sekundárními složkami kosmického záření. MSP lze vyrábět různými metodami a je možné jej přizpůsobit jakémukoli formátu, od stínících desek, stínících boxů, místního stínění jednotlivých komponent až po použití ve skafandrech.

Ústav fyziky atmosféry AV ČR instaloval do science centra Pevnost Poznání v Olomouci ukázku nejen zvuků z vesmíru, které si můžete poslechnout, ale také interaktivní modely měsíců planety Jupiter, kam míří sonda JUICE, na které se podílíme.

„Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“ – tak zní motto Strategie AV21. Naplňuje ho 15 programů, které koordinují pracoviště Akademie věd ČR. Spolupracují na nich s univerzitami, partnery ze státní a veřejné sféry i podnikatelskými subjekty. Společně tak mohou z výzkumů „vytěžit“ co největší přínos pro společnost.

23. dubna jsme se zařadili k těm, kteří školám nabídli program v rámci Dne Země. Jupiter je sice od Země docela daleko, přesto Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry do programu zařadilo Stezku okolo planety Jupiter. Byla tak možnost interaktivním způsobem představit misi Evropské kosmické agentury JUICE mířící k Jupiteru a především pak k jeho měsíci Ganymedes.

V pořadu Českého rozhlasu Experiment si můžete poslechnout rozhovor s profesorem Ondřejem Santolíkem z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který popsal, jak se daří sondě JUICE na její cestě, zatím záměrně pomalé a zdánlivě váhavé, k největší planetě Sluneční soustavy - Jupiteru.

Záběry z vypouštění stratosférického balónu v dokumentárním filmu „Robinson atomového věku“ věnovaného jadernému fyzikovi, spisovateli a cestovateli Františku Běhounkovi, na jehož natáčení se významně podíleli pracovníci z Oddělení dozimetrie záření ÚJF.

V rámci studia vlivu mikrogravitace na vývoj kura domácího již proběhly první tři experimenty na klinostatu v laboratoři doc. Ondřeje Vladana na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Tři ústavy Akademie věd - Geofyzikální ústav, Ústav fyziky atmosféry a Astronomický ústav připravily program napříč svými obory. Stavte se za námi do pražského areálu Akademie věd na Spořilově (Boční II 1401, Praha 4) 23. dubna od 9 do 12 hodin. Akce je zdarma. Školy prosíme o potvrzení účasti (voracova@ig.cas.cz).

Černé díry představují příležitost, jak zkoumat fyziku v extrémně silném gravitačním poli. Hmota nabalující se na černé díry se před svým dopadem zahřívá na velmi vysoké teploty a vyzařuje intenzivní rentgenové záření. Kosmické sondy schopné zaznamenat takové záření objevily vloni v srpnu nový objekt s názvem Swift J1727.8-1613. Jen několik málo dnů od objevu se tento objekt zjasnil natolik, že se stal nejjasnějším pozorovaným zdrojem rentgenového záření a potvrdilo se, že se jedná o černou díru pohlcující hmotu z blízké hvězdy.

V tomto roce nás čeká start dvou družic, které budou společně vyneseny na oběžnou dráhu, aby vůči sobě udržovaly formaci s přesností na pár milimetrů a vytvořily tak umělé zatmění Slunce. Jedna ze dvou sond bude sloužit jako stínidlo, které vrhne stín na druhou družici (a vytvoří tak speciální dalekohled).

You are cordially invited to our regular czechLISA meeting, which will take place on the 11th of March, 2024 at the:

Adéla Kochanovská large lecture hall (SOLID21) Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences Pod vodárenskou věží 2531/3, Praha 8, Czech Republic

Evropská kosmická agentura (ESA) vypustí k Venuši sondu EnVision, která bude pomocí optických, spektrálních a radarových přístrojů mapovat povrch a atmosféru druhé planety Sluneční soustavy. Nově se do přípravy této sondy zapojují čeští vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Geofyzikálního ústavu AV ČR a České geologické služby.

Program Vesmír pro lidstvo výrazným způsobem propojuje ústavy zaměřené na základní kosmický výzkum s technicky zaměřenými ústavy, které tak mohou participovat na technologicky prvotřídních vesmírných projektech. Při řešení kosmických projektů je typicky potřeba multidisciplinární expertíza, což vede k přirozené spolupráci mezi ústavy AV ČR. Pro pochopení této poněkud formální věty uvádíme pár příkladů.

Náš program pokračuje dál s původním názvem, ale s rozšířenou strukturou především o nová témata. Takto budeme pracovat až do roku 2028.
A vy můžete být u toho, například prostřednictvím tohoto webu nebo odběrem našeho Newsletteru - https://www.vesmirprolidstvo.cz/cs/odber-novinek/.

Jsou to obrovské katastrofické události, výsledné gravitační vlny v časoprostoru jsou ale nesmírně jemné... Proto všichni tak vzhlížíme k budoucí misi Evropské kosmické agentury LISA. Že se čeští vědci budou podílet na stavbě této nejdražší evropské kosmické sondy, jsme tu už psali.

Teď se můžete podívat na výbornou reportáž České televize v pořadu Věda24: https://www.ceskatelevize.cz/porady/11633975240-veda-24/224411058340005/cast/1025586/

Minimálně jeden let českého astronauta na Mezinárodní vesmírné stanici, plně funkční Česká vesmírná agentura a schopnosti evropského tahouna v oblasti kosmických aktivit. Tím vším se má Česká republika chlubit už v roce 2030. V panelové diskuzi v rámci konference Příští zastávka: Vesmír, která proběhla 1. 12. 2023 v pražském planetáriu, diskutovali: Aleš Svoboda – ESA reserve astronaut a stíhací pilot Armády České republiky, Václav Kobera – vedoucí delegace ČR do ESA, ředitel na Ministerstvu dopravy, Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR, viceprezident České astronomické společnosti a Richard Pavlica – prezident České vesmírné aliance a ředitel 5M. Moderoval Daniel Stach.

V pražském kampusu Akademie věd na Spořilově proběhlo 29. ledna 2024 setkání všech dosavadních, ale vzhledem k výraznému rozšíření našich výzkumných témat také všech nových řešitelů.

Venuši se někdy přezdívá pekelné dvojče Země. Její atmosféru tvoří zejména oxid uhličitý a průměrná teplota přesahuje 460 stupňů Celsia. Přitom kdysi dávno na Venuši zřejmě byly oceány plné vody. Co se stalo? Proč je Venuše peklem? Byl na ní někdy život, nebo tam dokonce stále je? Napovědět může sonda EnVision, kterou v roce 2031 plánuje vypustit ESA - European Space Agency.

Evropská kosmická agentura schválila tzv. adopci mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) s rozpočtem 1,75 miliard euro. Adopce mise je významným milníkem při přípravě kosmických projektů, kdy Evropská kosmická agentura převádí projekt z fáze posuzování k vlastní realizaci koncepcí a technologií.

Zveme vás na mimořádnou tiskovou konferenci, která proběhne na závěr setkání řešitelského týmu programu Strategie AV21 – Vesmír pro lidstvo. V pondělí 29. ledna ve 14:00 v přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu AV ČR, Boční II 1401, Praha 4, Spořilov.

K dispozici bude i připojení online https://us02web.zoom.us/j/3464248686.

Ministerstvo dopravy České republiky iniciovalo formální Žádost o informace (RFI) s cílem zmapovat zájem české akademické, průmyslové a další veřejnosti o české aktivity, které by mohly být realizovány na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) a podobných platformách. 

Dovolujeme si vás pozvat na setkání s profesorkou Carole Mundell, ESA Science Director. Přijďte 17. ledna na 14:30 do budovy Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1. Budeme se na vás těšit.

Přejeme všem, kteří s námi společně žijí ve vesmíru, po všech stránkách úspěšný a příjemný rok 2024.

V září 2023 bylo rozhodnuto - ambiciózními misemi České republiky budou AMBIC a QUVIK. Dvě družice, které svou hmotností dvakrát předčí dosud největší českou družici Magion 5 a každá z nich bude plnit jiné úkoly.

V rámci mezinárodního workshopu o gravitačních vlnách pořádaném v Praze (https://www.vesmirprolidstvo.cz/cs/aktuality/GWCZ-workshop-o-vede-o-gravitacnich-vlnach-v-CR-1.-12.-2023/) proběhnou dvě přednášky pro veřejnost o detektorech gravitačních vln - od 19 hodin na Akademii věd, Národní 3, Praha 1. V angličtině. Všechny srdečně zveme.

Ve čtvrtek 30. 11. 2023 ve 14:14:01 budou v Praze ve spořilovském areálu Akademie věd (adresa Boční II 1401, Praha 4 - Spořilov) slavnostně vysazeny tři ovocné stromy, aby připomínaly úspěšný start této velké vědecké mise. Stromy budou symbolizovat tři velké měsíce (Callisto, Europa a Ganymed), které sonda při své vědecké misi navštíví, aby svoji dlouhou pouť zakončila v roce 2035 řízeným pádem na jeden z nich, Ganymed. Každý ze stromů bude jiný, tak jako jsou rozmanité jednotlivé měsíce, které skrývají pod svým povrchem oceány kapalné vody nebo generují silné magnetické pole. Akce je přístupná veřejnosti.

V kampusu pražského Českého vysokého učení technického bylo 14. listopadu 2023 otevřeno tréninkové a výzkumné centrum pro simulované vesmírné mise. Projekt Little Moon City Prague bude poskytovat zázemí a podmínky pro vědecký, univerzitní i komerční výzkum.

9. listopadu vydala ČR dopis podpory k zapojení do přípravy nové rentgenové družice STROBE-X, navrhované ve Spojených státech amerických ve výzvě americké kosmické agentury NASA pro tzv. Probe-class misi s rozpočtem 1 miliardy USD. Mise STROBE-X (Spectroscopic Time-Resolving Observatory for Broadband Energy X-rays) je optimalizovaná pro studium nejextrémnějších podmínek ve vesmíru.

Výbor ESA pro vědecký program schválil 9. listopadu přepracovanou verzi rentgenové observatoře ATHENA a vyjádřil uznání, že i "nová" ATHENA je stále stěžejní misí vědeckého programu ESA, která posune naše znalosti v téměř všech oblastech moderní astrofyziky.

Účelem tohoto workshopu je, aby se různí odborníci v České republice, kteří by mohli přispět k vědě o gravitačních vlnách, setkali, propojili a diskutovali o příležitostech k posílení českého příspěvku k hlavním mezinárodním astronomickým observatořím gravitačních vln a souvisejícím vědeckým snahám.

Zveme vás na přednášku prof. RNDr. Ondřeje Santolíka, Dr., který ji přednese ve čtvrtek 9. 11. 2023 od 18 hodin v rámci Týdne Akademie věd v budově Akademie věd na Národní 3 v Praze.

Šestý ročník největšího českého vesmírného festivalu se letos koná od 27. 11. do 1. 12. Rozhodně je na co se těšit!

Světelné znečištění bodovalo na Ekofilmu 2023. Cenu prezidenta festivalu Ladislava Mika (bývalý ministr životního prostředí) získal  film o světelném znečištění Cizinci ve tmě. Příběh světlušek - 12 minutový film o tom, jak sameček  nemůže kvůli umělému světlu produkovaném člověkem v noci najít samičku. 

České ambiciózní mise mají svá jména: AMBIC a QUVIK. Rozhodl o tom na Ministerstvu dopravy výbor, který řídí Rámcový projekt k implementaci podpory, kterou Evropská kosmická agentura (ESA) poskytne vesmírným aktivitám z ČR. Právě v rámci tohoto projektu jsou připravovány české samostatné kosmické ambiciózní mise.

V posledním srpnovém týdnu proběhla v Českém Krumlově mezinárodní konference o rentgenové polarizaci záření pocházející z oblasti silných gravitačních polí, tedy z okolí černých děr a neutronových hvězd. Na konferenci se diskutovalo o pozorováních získaných pomocí rentgenové družice IXPE (Imagin X-ray Polarimetry Explorer) za první rok a půl měření, do kterých se významně zapojili i čeští astronomové.

Vědci a technici představili ryze českou kosmickou misi SLAVIA. Ta dokončila přípravnou fázi. Jejím cílem je vynést na oběžnou dráhu Země dva mikrosatelity, které jsou vybavené naprosto převratnými technologiemi pro hledání zdrojů surovin ve vesmíru. Svůj let do vesmíru by měla odstartovat v roce 2027, avšak technologie budou v příštích dekádách využity pro lety k asteroidům, Měsíci, Marsu a dalším tělesům sluneční soustavy.

Spolupráce mezi pracovišti AV ČR v rámci programu Vesmír pro lidstvo položila základy vědecké části konsorcia mikrosatelitu SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications). Projekt nyní dokončil fázi B1, tzv. Studii proveditelnosti, definující komplexně celkové technické řešení a celou misi. Projekt byl podpořen v rámci  Ambiciózních kosmických projektů Ministerstva dopravy ČR pod záštitou Evropské kosmické agentury.

Přípravné fáze všech připravovaných českých tzv. ambiciozních misí končí. Tentokrát vás zveme na tiskovou konferenci připravované mise QUVIK - 29. června od 10 hodin ve Výzkumném zkušebním leteckém ústavu v Praze.

Zveme Vás na tiskovou konferenci 20. června od 10:00, na které vědci a technici představí ryze českou kosmickou misi SLAVIA. Ta právě dokončila přípravnou fázi a za jejím vznikem stojí týmy vědců sdružených v projektu Vesmír pro lidstvo!

Ve spolupráci se značkou džusů TOMA jsme připravili soutěž (nejen pro děti) k misi JUICE Evropské kosmické agentury na Veletrhu vědy 8. až 10. června (www.veletrhvedy.cz). A jak zkratka sondy napovídá... dostali jsme darem pro návštěvníky 5000 ks TOMA pitíček. A chceme vám je rozdat.

Další díl Nezkreslené vědy spatřil světlo světa, tentokrát s názvem GRAVITACE.

Na Ústavu jaderné fyziky AV ČR jsme spustili soutěž pro středoškoláky. Studenti středních škol si vyzkouší navrhnout a sestavit vlastní vědecký experiment, který vyletí v meteorologickém balónu do výšky přibližně 35 km. Pro studenty a studentky to je skvělá příležitost, jak si na vlastní kůži vyzkoušet spoustu nevšedních věcí a získat při tom hromadu zkušeností a znalostí.

Srdečně vás jménem konsorcia projektu LVICE², jeho partnerů a Prime společnosti esc Aerospace s.r.o. zveme na událost, kde budou představeny detaily ambiciózní české mise Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer.

Chtěli jste se něco dozvědět o zaměření našeho výzkumného programu a báli jste se zeptat? Tak tady je příležitost. Nebo můžete jenom poslouchat.

Kreativní soutěž s Vesmírem pro lidstvo a ESA Kids maskotem Paxim.

Těšit se můžete na více než 100 expozic veletrhu, které představí odborníky z Akademie věd ČR, vědeckých institucí, firem, vysokých škol, vzdělávacích institucí i science center. A my s naším stánkem budeme u toho. Expozice doplní vědecká představení pro školy, panelové diskuse, přednášky, workshopy, besedy a oblíbené science show. Vstup na všechny expozice i na doprovodné programy je zdarma. Více na www.veletrhvedy.cz.

Sonda JUICE Evropské kosmické agentury (ESA), na které se Astronomický ústav AV ČR také podílí a která před dvěma týdny vyrazila k Jupiteru a jeho ledovým měsícům, má potíže s vysunutím své nejdelší antény. Závadu se snaží odstranit spolu s vědci řídící středisko v německém Darmstadtu. Na vině je nejspíš zaseknutý malý kolíček, uvedla ESA 28. dubna ve svém prohlášení. Anténa RIME (Radar for Icy Moons Exploration, Radar pro průzkum ledových měsíců) bude po vysunutí měřit 16 metrů. Ze snímků z monitorovací kamery je patrné, že se anténa každým dnem vysouvá o něco víc, uvedla ESA. Teď dosahuje asi třetiny zamýšlené délky.

V pátek 14. dubna ve 14:14 středoevropského letního času z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně úspěšně odstartovala meziplanetární sonda JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) na svou dlouhou cestu k planetě Jupiter a jejím ledovým měsícům.

V Olomouci probíhá v posledním dubnovém týdnu Mezinárodní festival populárně vědeckých filmů - https://afo.cz/. A my jsme u toho. Akreditace je zdarma a jedná se o nejvýznamnější akci tohoto typu v ČR. Takže byste neměli chybět. Zde je naše nabídka v rámci festivalu:

Po jednodenním odkladu kvůli počasí sonda JUICE 14. dubna odstartovala. Podívejte se na reportáž České televize ze startu a rozhovory s Radkem Lánem a Ondřejem Santolíkem z Ústavu fyziky atmosféry a také s Jaroslavem Laifrem z Astronomického ústavu AV ČR. Tato pracoviště Akademie věd vtiskla sondě českou účast.

Plánovaný start 13. dubna 2023 byl na poslední chvíli odložen z důvodu vysokého rizika blesků, a to na 14. dubna 14:14 našeho času.

Na čtvrtek 13. dubna ve 14:15 středoevropského letního času (SELČ) je naplánován start obří meziplanetární sondy JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer). Sonda se vydá na osm let dlouhou cestu k planetě Jupiter a jejím ledovým měsícům. Na prvním z velkých projektů programu Cosmic vision Evropské vesmírné agentury (ESA) se významně podílí i česká Akademie věd.

Jak se připravit na cestu mimo planetu? Co musí astronauti umět, aby v kosmu mohlo platit: Live long and prosper? Co jsme se naučili v kosmu a hodí se nám na Zemi? Jak věda proměňuje sci-fi na realitu?

Ve čtvrtek 13. dubna v 13:50 se budete moci připojit ke komentovanému přímému přenosu startu sondy JUICE k Jupiteru. Na průzkum planety Jupiter a především jeho tří ledových měsíců se vydává jedna z největších meziplanetárních sond. Evropská kosmická agentura (ESA) ji vyšle na raketě Ariane V z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně a ke svému cíli vzdálenému téměř miliardu kilometrů dorazí po osmiletém putování Sluneční soustavou.

V Planetáriu Praha se v neděli 2. dubna sešli vítězové všech kategorií Vánoční Astro soutěže, aby si nejen převzali ceny, ale také vystavili svá díla, poslechli si dvě přednášky určené dětským uším, podívali se na pořad v Planetáriu, dobře se občerstvili a ...

Na 13. dubna letošního roku je naplánováno vypuštění sondy ESA  - JUICE, na které se významně podílejí i čeští vědci a průmyslové podniky. Sonda JUICE odstartuje z Evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně na raketě Ariane 5

Evropská kosmická agentura (ESA) vyšle PLATO do vesmíru na konci roku 2026, už nyní je ale v pokročilé fázi příprav, např. kamery prošly vibračními testy. Bude se jednat o největší kamerový systém, který se do vesmíru kdy dostal.

Koná se v Planetáriu Praha 28. 3. 2023 od 19.30. Přednáška bude pronesena v angličtině bez tlumočení.

Továrna na vědu. I tak se přezdívá Evropské jižní observatoři (ESO). Loni tato špičková vědecko-technická mezivládní organizace oslavila 60 let od svého založení. A s ní i čeští vědci, kteří se už 15 let účastní jejích výzkumů. Jako připomínku obou výročí uspořádal Senát Parlamentu ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR v úterý 21. února 2023 konferenci ve Valdštejnském paláci v Praze.

Výzkum vesmíru se dnes neodehrává na jedné hvězdárně a na jednom výzkumném pracovišti, ale v drtivé většině případů je mezinárodní. Jedním z vrcholů spolupráce v astronomii je Evropská jižní observatoř. Tato nadnárodní instituce si v loňském roce připomněla 60 let existence a Česká republika zároveň 15 roků od vstupu do ESO (European Southern Observatory).

Konsorcium českých firem a akademických institucí připravuje sondu k Měsíci s vlastním pohonným systémem, aktivní navigací a s několika vědeckými přístroji na palubě. Vědeckým cílem mise LVICE² (Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer) je získat data o koncentraci prachu v Kordylewského oblacích, o poli ionizujícího záření v cislunárním prostoru, dále pak dlouhodobě monitorovat sluneční vítr a studovat turbulence ve slunečním větru a v závětří Měsíce. Na vědeckém programu se významně podílí i ústavy Akademie věd.

Věda by neměla smysl, kdyby o jejích výsledcích nikdo nevěděl. Podívejte se, kde nás všude najedete a kde si co můžete prohlédnout nebo stáhnout.

Ve čtvrtek 9. února krátce před polednem místního času dosedlo na letiště Cayenne ve Francouzské Guyaně obří nákladní letadlo AN-124 v ukrajinských barvách. Vezlo cenný náklad: evropskou meziplanetární sondu JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) v celkové hodnotě přes 5 miliard euro.

PLATOspec je nový přesný spektrograf, který bude nainstalován na dalekohledu E152 na observatoři ESO La Silla v Chile v roce 2024.

7. února 2023 se ve francouzském Toulouse balilo. Nebyl to náklad ledajaký, ale evropská meziplanetární sonda JUICE. Sonda se teď vydá letecky do místa svého startu - na kosmodrom Kourou ve Francouzské Guyaně.

Neviditelné záření přicházející ze vzdálených galaxií nebo ze Slunce může být jedním z limitujících faktorů při dlouhodobém pobytu ve vesmíru či při cestách na jiné planety.

Čerenkovovy teleskopy jsou schopny zachytit vysokoenergetické gama záření, které se jiným způsobem zjišťovat nedá.

Termín pro odevzdání prací byl prodloužen o týden - do 31. ledna.

Je sice po Vánocích, tato soutěž ale pořád běží. Je tady již třetí ročník Vánoční astro soutěže, kterou již tradičně pořádá výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo a Planetum (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy), a to pro šikovné děti, mladé talenty a všechny zvídavce, které baví vesmír a užijí si svoji tvorbu spojenou s vesmírnou tématikou.