Zahlavi

Přípravy mise Evropské kosmické agentury – let dvou družic ve formaci Proba-3

11. 03. 2024

V tomto roce nás čeká start dvou družic, které budou společně vyneseny na oběžnou dráhu, aby vůči sobě udržovaly formaci s přesností na pár milimetrů a vytvořily tak umělé zatmění Slunce. Jedna ze dvou sond bude sloužit jako stínidlo, které vrhne stín na druhou družici (a vytvoří tak speciální dalekohled).

Tím dojde k zakrytí silně svítícího slunečního disku, takže bude možné dlouhodobě pozorovat slabou korónu Slunce (nejvrchnější část sluneční atmosféry). Vznikne tak koronograf, tedy speciální dalekohled, který používáme i na vysokohorských observatořích na Zemi, ale nesrovnatelně menší. Zde, na oběžné dráze bude z jednoho oběhu, který bude trvat 19,5 hodiny, možné pozorování koróny věnovat až 6 hodin. Ano, tak dlouhé úplné zatmění Slunce budeme mít k dispozici. 

Obě družice bude od sebe dělit 150 metrů a na tuhle vzdálenost budou muset velmi přesně justovat svojí vzájemnou pozici. Jak se ESA na tuto technologickou výzvu chystá, si můžete přečístv článku na serveru Kosmonautix https://kosmonautix.cz/2024/03/presne-zamereni-laseru-mise-proba-3/.

Česká republika se v této misi významně podílí na projektu vesmírného koronografu ASPIICS (Association of Spacecraft for Polarimetric and Imaging Investigation of the Corona of the Sun). ASPIICS bude pozorovat vnitřní korónu v dlouhých periodách v podmínkách blízkých úplnému zatmění Slunce. Příspěvek České republiky je vývoj, výroba, testování a dodání hardvérových součástí: mechanizmu vnějších dvířek a optiky. Vnější dvířka slouží k ochraně optiky ASPIICS před kontaminací a nadměrným tepelným zatížením. Primární objektiv zobrazuje disk vnějšího zákrytového disku na vnitřní zákryt. Zobrazovací optika přenáší obraz na zařízení v ohniskové rovině.

Obrázek: zdroj https://room.eu.com/

11. 03. 2024

V tomto roce nás čeká start dvou družic, které budou společně vyneseny na oběžnou dráhu, aby vůči sobě udržovaly formaci s přesností na pár milimetrů a vytvořily tak umělé zatmění Slunce. Jedna ze dvou sond bude sloužit jako stínidlo, které vrhne stín na druhou družici (a vytvoří tak speciální dalekohled).

Tím dojde k zakrytí silně svítícího slunečního disku, takže bude možné dlouhodobě pozorovat slabou korónu Slunce (nejvrchnější část sluneční atmosféry). Vznikne tak koronograf, tedy speciální dalekohled, který používáme i na vysokohorských observatořích na Zemi, ale nesrovnatelně menší. Zde, na oběžné dráze bude z jednoho oběhu, který bude trvat 19,5 hodiny, možné pozorování koróny věnovat až 6 hodin. Ano, tak dlouhé úplné zatmění Slunce budeme mít k dispozici. 

Obě družice bude od sebe dělit 150 metrů a na tuhle vzdálenost budou muset velmi přesně justovat svojí vzájemnou pozici. Jak se ESA na tuto technologickou výzvu chystá, si můžete přečístv článku na serveru Kosmonautix https://kosmonautix.cz/2024/03/presne-zamereni-laseru-mise-proba-3/.

Česká republika se v této misi významně podílí na projektu vesmírného koronografu ASPIICS (Association of Spacecraft for Polarimetric and Imaging Investigation of the Corona of the Sun). ASPIICS bude pozorovat vnitřní korónu v dlouhých periodách v podmínkách blízkých úplnému zatmění Slunce. Příspěvek České republiky je vývoj, výroba, testování a dodání hardvérových součástí: mechanizmu vnějších dvířek a optiky. Vnější dvířka slouží k ochraně optiky ASPIICS před kontaminací a nadměrným tepelným zatížením. Primární objektiv zobrazuje disk vnějšího zákrytového disku na vnitřní zákryt. Zobrazovací optika přenáší obraz na zařízení v ohniskové rovině.

Obrázek: zdroj https://room.eu.com/