Základní informace

Tato vědecká mise Evropské kosmické agentury (ESA) je součástí programu pod názvem Cosmic Vision (2015-2025) jako mise střední velikosti (M-class). Její realizace byla schválena v roce 2011 a její start je nyní plánován na únor 2020.

Cílem kosmické sondy Solar Orbiter je komplexní studium Slunce a vnitřní heliosféry z bezprostřední vzdálenosti a tedy s vysokým rozlišením. Ke Slunci se má každého půl roku přibližovat až na vzdálenost asi 60 slunečních poloměrů (0.28 astronomické jednotky), tedy blíže než planeta Merkur. Pomocí opakovaných průletů kolem Země a planety Venuše se bude sklon oběžné dráhy sondy postupně zvětšovat až na velikost 30 stupňů k ekliptice. Solar Orbiter tak získá světové prvenství unikátním pozorováním oblastí kolem obou slunečních pólů se současným měřením vlastností prostředí, kterým bude prolétat. V okamžicích největšího přiblížení bude sonda nucena odolávat 13x většímu toku záření ve srovnání s tokem dopadajícím na Zemi.

Deset palubních přístrojů sondy má objasnit tyto čtyři základní otázky:

• Co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole?
• Jak sluneční jevy řídí heliosférickou variabilitu?
• Jak sluneční erupce produkují energetické částice, které se šíří heliosférou?
• Jak pracuje sluneční dynamo a řídí spojení mezi Sluncem a heliosférou?

Aby bylo možno naměřit dostatečné množství nových fyzikálních údajů (nominální pozorovací fáze bude trvat 6 let s možností prodloužení o dalších až 5 let), musí sonda i přístroje “přežít” obrovské teplotní zatížení i vysokou radiaci nabitých částic. Cesta od startu na finální dráhu kolem Slunce potrvá téměř 2 roky a během této doby bude probíhat pouze “in situ” pozorování částic slunečního větru, polí a vln v okolí sondy. Následně, po dosažení cílové dráhy, se přidají další přístroje, které budou opakovaně “snímkovat” celý sluneční disk, ale i jeho vybrané oblasti nebo sluneční koronu. Rychlost pohybu sondy se na určitých úsecích dráhy bude blížit k rotační rychlosti Slunce (bude ko-rotovat se Sluncem, ale rychlost oběhu bude větší než rychlost rotace Slunce). To umožní delší stabilní pozorování vybraných oblastí a zároveň přímé měření vlastností slunečního větru, který v těchto oblastech vzniká.

Česká republika se prostřednictvím vědeckých pracovišť a vybraných firem podílela na vývoji a výrobě několika vědeckých přístrojů, umístěných na palubě této sondy – METIS, STIX, RPW a SWA.

Rozložení vědeckých přístrojů na palubě sondy

Aktuálně:

30. listopadu 2021
Sonda Solar Orbiter naposledy proletěla kolem Země

Evropská kosmická sonda Solar Orbiter má za sebou nejriskantnější část mise. V sobotu 27. listopadu se přiblížila k Zemi. Přitom se během průletu musela vyhnout vesmírnému odpadu, který Zemi obklopuje. Po samotném průletu už začala její hlavní vědecká mise zaměřená na výzkum Slunce a jeho vlivu na kosmické počasí. K Zemi se sonda už nikdy nevrátí. Sonda proletěla okolo Země poslední listopadovou sobotu, nejblíže jí byla okolo 05:30 hodin středoevropského času (SEČ) ve výšce zhruba 460 km nad Severní Afrikou a Kanárskými ostrovy. Nacházela se tak o něco výše než Mezinárodní vesmírná stanice.
Více v tiskové zprávě ZDE.

15. listopadu 2021
Cena Akademie věd za Solar Orbiter

V pondělí 15. listopadu 2021 na slavnostním ceremoniálu ve vile Lanna v Praze udělí předsedkyně Akademie věd profesorka Eva Zažímalová Cenu AV ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterých bylo dosaženo při řešení výzkumných úkolů podporovaných AV ČR. Akademie věd ocenila tři výzkumy. Jedním z nich je podíl na přípravě sondy Solar Orbiter.
Více zde.

18. srpna 2021
Solar Orbiter - měření u Venuše

Evropská sonda Solar Orbiter️ provedla v minulém týdnu svůj druhý průlet okolo planety Venuše. Tímto manévrem došlo k další korekci její dráhy okolo Slunce. Během tohoto relativně vzdáleného průletu byla sonda nejblíže k Venuši ve vzdálenosti téměř 8000 km od jejího povrchu. Přístroj RPW/TDS, vyvinutý na Oddělení kosmické fyziky Akademie věd České republiky, byl aktivní a měřil. Na vizualizaci je vidět dráha sondy (dole) a záznam měření vlnového přístroje TDS (nahoře). Zaznamenaný signál byl poté převeden do slyšitelného zvuku. Výška slyšitelného zvuku odpovídá skutečně měřené frekvenci vln v plazmatu. Jedná se o záznam především iontově zvukových vln, které se vyskytují v přechodové oblasti za planetou (z pohledu od Slunce) v důsledku interakce planety se slunečním větrem.
Zdroj: Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Záznam

11. srpna 2021
Solar Orbiter proletěl kolem Venuše

Sonda Solar Orbiter, která nese 4 z 10 přístrojů s českou účastí, natočila minulý týden při blízkém průletu planetu Venuši. Toto krátké video je z kamery SoloHI (Heliospheric Imager) před nejbližším přiblížením k Venuši, ke kterému došlo v pondělí 9. srpna. Na videu je vidět, jak se sonda přibližuje k planetě Venuši, která je z jedné strany osvícena Sluncem. Tento rok čeká Solar Orbiter ještě jeden průlet, 26. listopadu se přiblíží k Zemi na vzdálenost 440 km!
Video zde

30. dubna 2021
Může Solar Orbiter měřit magnetické pole v eruptivních protuberancích?

10. února 2020 se ke Slunci vydala evropská sonda Solar Orbiter. Jde o pozorovací kombajn s desítkou přístrojů, na nichž se velkou měrou podíleli i čeští odborníci. Jedním z přístrojů s výraznou českou účastí je Metis, koronograf sloužící k pozorování vnější vrstvy sluneční atmosféry. Autoři pod vedením profesora Petra Heinzela z Astronomického ústavu AV ČR ve své práci https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-4357/aba437 řeší, zda a za jakých podmínek bude možné využít měření z Metisu pro určení magnetického pole v eruptivních protuberancích a výronech hmoty do koróny. 
Více o této práci v seriálu Na čem pracujeme - http://www.asu.cas.cz/articles/1703/19/na-cem-pracujeme-muze-solar-orbiter-merit-magneticke-pole-v-eruptivnich-protuberancich

16. července 2020
Táborové ohně na Slunci

Tenhle poetický název ve skutečnosti možná znamená zásadní objev sluneční fyziky, totiž odpověď na záhadu, proč je sluneční korona teplejší než nižší vrstvy sluneční atmosféry. Více se dozvíte v tiskové zprávě právě vydané Evropskou kosmickou agenturou.
Zde.

16. července 2020
Tisková konference ESA k prvním výsledkům Solar Orbiteru

Evropská sonda Solar Orbiter s významnou českou účastí (Češi se podíleli na 4 z 10 vědeckých přístrojů sondy) zaslala první vědecké údaje včetně snímků Slunce pořízených z nejbližší vzdálenosti od Slunce, jaké kdy nějaká sonda pořídila. Dnes, 16. července 2020 ve 14 hodin proběhne tisková konference Evropské kosmické agentury, která představí první vědecká data a první snímky Slunce pořízené evropskou sondou Solar Orbiter.
Sledujte živě na ESA Web TV: https://esawebtv.esa.int/.
Česká tisková zpráva je doprovodnou k tiskové konferenci ESA a představuje český podíl na sondě Solar Orbiter.
Doprovodná tisková zpráva ke stažení.

15. července 2020
ESA zveřejní první vědecká data a snímky Slunce ze Solar Orbiteru

Sonda ESA/NASA Solar Orbiter s významnou českou účastí zaslala první vědecké údaje včetně snímků Slunce pořízených z nejbližší vzdálenosti od Slunce, jaké kdy nějaká sonda pořídila. 16. července 2020 ve 14 hodin proběhne tisková konference Evropské kosmické agentury, která představí první vědecká data a první snímky Slunce pořízené evropskou sondou Solar Orbiter. Po tiskové konferenci bude k dispozici tisková zpráva ESA.
Více zde.

9. července 2020
Solar Orbiter a Ústav fyziky atmosféry AV ČR

Představení evropské mise Solar Orbiter a účasti Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR na jejím přístrojovém vybavení. O přístroji letícím ke Slunci hovoří Dr. Jan Souček:
Zde.

3. června 2020
Pozorování slunečních erupcí

Sluneční přístroje ve Slunečním oddělení několik posledních týdnů pozorují v kampani pro přístroj STIX, který je umístěn na sondě Solar Orbiter. Cílem kampaně je porovnání dat z erupcí alespoň o mohutnosti B (tzn. s intenzitou záření vyšší než 10^-6 W/m^2). Sluneční aktivita je již mnoho měsíců velmi klidná, ale 29. května se podařilo na Sluneční patrole Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově napozorovat erupci o mohutnosti C9.3.
Zde je 11timinutový vývoj sluneční erupce (video je zrychlené na kratší čas).

4. května 2020
Analyzátor slunečního větru SWA ze sondy Solar Orbiter naměřil první spektra protonů a alfa částic.

Meziplanetární sonda Solar Orbiter, která má na palubě také elektroniku z Matematicko-fyzikální fakulty UK, poslala na Zemi první měření slunečního větru s unikátním časovým rozlišením pořízené přístrojem SWA-PAS.
Celá zpráva.

16. dubna 2020
Sonda Solar Orbiter - spuštěn přístroj STIX

Evropská sonda Solar Orbiter právě prožívá další krok na cestě ke Slunci. Začalo totiž uvádění přístroje STIX, na kterém se podílel i Astronomický ústav AV ČR, do provozu. Přístroj STIX je určen na výzkum slunečních erupcí.
Celá zpráva.

27. února 2020
První data ze sondy Solar Orbiter

Tým z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR již získal první data z přístroje RPW na sondě Solar Orbiter. Jan Souček uvedl, že přístroj i podsystém, který připravovali, fungují dobře: „Všechny antény se vyklopily, což jsou takové kritické operace, někdy se zaseknou, a to je pak průšvih. Nevím o zásadnějším problému.”
Článek na novinky.cz.

21. února 2020
Solar Orbiter press release - English version.

13. února 2020
Solar Orbiter zachycen dalekohledem

20 hodin po startu sondu zachytil Schmidtův dalekohled na observatoři Calar Alto ve Španělsku. Klip pokrývá časový úsek 10 minut a je tvořen 36 pozorováními každých 10 sekund. V době, kdy byl pořízen, byla sonda Solar Orbiter zhruba 310 000 km od Země, tedy téměř ve vzdálenosti Měsíce.
Více v novinkách na této stránce..

10. února 2020
Solar Orbiter úspěšně odstartoval

10. února 2020 v 5:03 našeho času z Floridy úspěšně odstartovala sonda Solar Orbiter (ESA - NASA). Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynesla raketa Atlas V 411 společnosti ULA (United Launch Alliance). Po stabilizaci na oběžné dráze byl zapnut hlavní motor a sonda byla nasměrována na cestu ke Slunci. Cesta do blízkosti Slunce (maximální přiblížení 0.28 astronomické jednotky) potrvá necelé 2 roky, k navedení ke Slunci bude využito gravitační působení Venuše.
Na dvouminutový záznam startu se můžete podívat zde..

7. února 2020
Solar Orbiter – evropská mise ke Slunci s českou účastí

Sonda Solar Orbiter Evropské kosmické agentury (ESA) se na cestu ke Slunci vydá v začátku příštího týdne. Je prvním a hned velmi viditelným úspěchem členství České republiky v ESA a také české účasti na vědeckých misích ESA. Podle plánu má odstartovat z Floridy 10. února v 5:03 našeho času (tedy 9. února ve 23:03 východoamerického času) pomocí nosné rakety Atlas V 411. Na přípravě čtyř z deseti přístrojů na palubě sondy se podílely české instituce.
Celá tisková zpráva.

6. února 2020
Solar Orbiter - České přístroje letí ke slunci

Krátké video Ústavu fyziky atmosféry AV ČR představuje sondu Solar Orbiter, nároky na ní kladené a přístroje ke sledování Slunce umístěné na její palubě.
Odkaz na video.

5. února 2020
Rekordy v kosmickém výzkumu Slunce

Dvě sluneční sondy - Parker Solar Probe, která už je u Slunce a čerpáme z ní první výsledky měření a Solar Orbiter s významným českým podílem před startem. Shrnuje vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Miroslav Bárta ve Studiu 6 České televize.
Odkaz na reportáž (od času 01:00).

31. ledna 2020
Start sondy Solar Orbiter ke Slunci odložen na 10. února

Starty kosmických lodí nejsou snadná záležitost. Z důvodu včerejšího špatného počasí na Floridě může být transport kosmické lodi na odpalovací komplex, kde budou prováděny další operace, proveden až dnes, v pátek 31. ledna. Z tohoto důvodu se start oficiálně posouvá na 10. února v 5:03 našeho středoevropského času.
Oficiální sdělení

7. ledna 2020
Porozumět slunečním erupcím znamená porozumět kosmickému počasí

Sluneční erupce provázené výrony koronální hmoty (CME) jsou příčinou výkyvů v kosmickém počasí a mohou mít vliv na naše technologická zařízení. Porozumění erupcím a CME, zejména jejich vývoji od Slunce k Zemi, je proto nezbytné. Tým vědců z Astronomického ústavu Akademie věd a Pařížské observatoře (patřící pod univerzitu Paris Sciences & Lettres) nyní objevil, jak jsou CME během svého letu erodovány, ale i znovu obnovovány, přičemž ukotvení CME na slunečním povrchu driftují, putují po něm. V dalším výzkumu pomůže i Solar Orbiter.
Celá zpráva

21. září 2019
Solar Orbiter má zelenou aneb rozlučka v Mnichově

Máme fotografie od profesora Petra Heinzela, který byl na místě a také Česká televize odvysílala reportáž (odkaz v celé zprávě). Podívejte se, jak vypadá sonda, která se v únoru 2020 vydá ke Slunci.

Evropská kosmická agentura (ESA) uspořádala 18. října 2019 v testovacím středisku IABG v Ottobrun na kraji Mnichova "rozlučku" se sondou Solar Orbiter. Ta bude mít za úkol zkoumat Slunce zblízka a na čtyřech z deseti jejích vědeckých přístrojů se podílela Akademie věd České republiky a Univerzita Karlova. Jedná se o velmi významnou účast na evropském kosmickém výzkumu ve spolupráci s ESA a o první blížící se start ze spolupráce na mnoha kosmických misích ESA.
Celá zpráva