Časté dotazy

Už samotný název programu Vesmír pro lidstvo naznačuje, že výzkum vesmíru může lidem přinést nejen nové informace, ale rovněž mnoho dobrého a užitečného. V jakých oblastech konkrétně?

Mezi to dobré a užitečné samozřejmě patří také naše hlubší poznání vesmíru a procesů, které v něm probíhají. Také historie vzniku a vývoje vesmíru, toho vzdáleného i toho nám nejbližšího, je důležitá a to i z hlediska budoucnosti vesmíru i naší. Toto vše se snažíme pochopit v rámci astronomie a astrofyziky a dalších příbuzných oborů. V tomto smyslu se jedná především o základní výzkum. Strategie AV21 obecně a její výzkumný program VP16 však míří poněkud dál, chtějí opravdu přinést společnosti něco navíc, co má jistý praktický význam. A v oblasti kosmického výzkumu toho může být hodně. Náš program je zaměřen především na zapojení České republiky do mezinárodního kosmického výzkumu a to zejména v rámci Evropské kosmické agentury (European Space Agency – ESA), jíž je Česká republika členem od roku 2008. Naše účast v projektech ESA i v projektech spolupráce mimo ní má primárně vědecké cíle, ale do jednotlivých projektů je aktivně zapojen i český průmysl a české firmy a to má velký význam pro postupné budování našeho národního potenciálu v oblasti „space“. Konkrétně se jedná o vývoj a výrobu technologicky velmi náročných součástí vědeckých přístrojů pro paluby družic nebo o vývoj sofistikovaného softwaru, který například řídí palubní počítače na družicích. Například laboratoře optiky a optoelektroniky TOPTEC v Turnově, které jsou součástí Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, získávají na našich kosmických projektech velké zkušenosti, které pak mohou uplatnit v další praxi a v aplikacích důležitých pro společnost. Další konkrétní oblastí praktického využití poznatků z výzkumu kosmu je dnes běžně používaný systém GPS (a nově evropský systém Galileo), komunikační družice, mnoho nových poznatků také bylo získáno na Mezinárodní kosmické stanici ISS (International Space Station). 

Porozumění vesmíru, jeho vzniku a fungování napomůže i k pochopení, jak vznikla naše planeta a život na ní. Ubírá se program Vesmír pro lidstvo, který koordinuje Astronomický ústav AV ČR, i tímto směrem?

Obecně řečeno ano, v rámci Akademie věd České republiky studujeme různé aspekty vzniku a vývoje vesmíru, jeho jednotlivých součástí jako jsou např. galaxie, ale věnujeme se i planetární soustavě a naší Zemi a jejímu kosmickému okolí. K tomu rovněž slouží vybrané kosmické experimenty,  na nichž se náš výzkumný program podílí. Je to oblast výzkumu Slunce a jeho aktivity, která často ovlivňuje naší planetu, výzkum okolí Země, heliosféry a  konečně  také výzkum jednotlivých planet. Pokud jde o vznik a vývoj života na Zemi, k tomu jistě mohou něco říci ústavy druhé vědní oblasti AV ČR zabývající se živou přírodou, náš program je především zaměřen na výzkum kosmu pomocí družicové techniky a příslušných palubních přístrojů.

Výzkum vesmíru s sebou přinesl dynamický rozvoj některých technologií, nové materiály apod., které se v současnosti využívají v běžném životě. Můžete některé z nich přiblížit? Jaká je cesta takové novinky z paluby raketoplánu či vesmírné družice do běžné domácnosti?

Výzkum vesmíru není totéž co kosmické technologie a kosmické projekty. Pro porozumění vesmíru je třeba nezbytné i studium např. elementárních částic a k tomu patří i extrémně nákladné přístroje, budované v podzemí jako je LHC ve švýcarském CERNu. Nezbytný vývoj nových technologií a zařízení pro Zemi i pro vesmír zákonitě produkuje i řadu nových materiálů a velmi mnoho „drobností“, které pak nacházíme v běžném životě - od elektroniky, telekomunikace přes satelity, až třeba po suché zipy. 

Je Česká republika a čeští astronomové/astrofyzici pro kolegy z Evropy či zbytku světa silným partnerem? Jaká partnerství byste vyzdvihl?

Česká astronomie obecně má ve světě velmi dobré jméno, o což se zasloužily generace našich významných astronomů včetně řady současných. Nezapomínejme také, že v Čechách působily takové osobnosti jako Johannes Kepler, Tycho Brahe nebo Albert Einstein. Jako obor základního výzkumu v oblasti astronomie a astrofyziky máme ve světě solidní postavení a spolupracujeme se špičkovými světovými institucemi a univerzitami. Obor má své významné místo i na předních českých vysokých školách jako je Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně nebo Slezská univerzita v Opavě. Řada špičkových vědeckých pracovníků AV ČR jsou docenty nebo profesory na těchto školách. Pokud se jedná o naše postavení v kosmickém výzkumu, kterého se výzkumný program Vesmír pro lidstvo týká především, tam se situace postupně vyvíjí s tím, jak po roce 1989 narůstaly naše možnosti zapojit se do jednotlivých kosmických misí v rámci Evropy i jinde. Nezačínali jsme ale od nuly, přece jen naše některá pracoviště získala cenné zkušenosti již v dobách naší účasti v programu Interkosmos. Již tehdy jsme vyvíjeli měřící aparatury pro družice (i když vesměs jen sovětské), ale podařilo se vypustit i naši vlastní družici Magion. Dnes je naše republika plnoprávným členem ESA a to nám pochopitelně otevřelo zcela nové možnosti. Kosmický výzkum je velmi drahá záležitost, česká vláda ale podporuje naše zapojení do ESA prostřednictvím programu PRODEX. V současnosti tedy řešíme celkem 6 projektů v rámci VP16 Vesmír pro lidstvo, a sice výzkum Slunce pomocí sondy Solar Orbiter (start v roce 2020), výzkum planety Jupiter a jejích měsíců (sonda JUICE) a také výzkum vzdáleného vesmíru s cílem pochopit lépe fyzikální procesy. Pro palubu Solar Orbiteru se v České republice vyvíjejí a vyrábějí komponenty hned tří palubních přístrojů, jak hardwarové, tak i softwarové. Z více praktických úloh je to pak výzkum nadoblačných blesků z kosmu, studium kosmického záření metodami dozimetrie (na ISS) a nové optické a optomechanické technologie. V uvedených projektech ESA působí naši vědci vesměs jako tzv. Co-Investigators (Co-I), tj. jsou členy mezinárodního sdružení vedeného PI (Principal Investigator). PI plně zodpovídá za celý přístroj. To, že jsme se mohli postupně zapojit do těchto náročných experimentů, je však primárně jen díky tomu, že naše týmy byly vybrány jako silní a spolehliví partneři. Pochopitelně je i řada problémů, zejména technických, ale to je v kosmickém výzkumu docela normální.

Čeští vědci zkoumají vesmír takříkajíc na dálku. Existuje šance, že by v blízké době měla naše země svého zástupce i „tam nahoře“ a první Čech ve vesmíru V. Remek a poslední Čech ve vesmíru Krtek našli svého pokračovatele?

Samozřejmě vyloučené to není, ale v současnosti se o tom neuvažuje. Dnes vysílají ruské rakety do kosmu řadu kosmonautů a astronautů, včetně amerických, a tak na nás řada zatím nepřišla. Je to jistě komplexní problém a dnes již nemá takový politický význam jako dříve. Příprava na let do kosmu je také mnohem náročnější amůže trvat několik let. Zato krtek astronaut již zase brzy poletí, a to opět s americkým astronautem Andrew (Drew) Feustelem, který od března 2018 absolvuje dlouhodobý pobyt na ISS včetně jejího tříměsíčního velení. Navážeme tak na rozsáhlý vzdělávací program pro děti a mládež Do kosmu s krtkem, kdy pomocí téhle oblíbené postavičky dětem zprostředkováváme kosmonautiku a výzkum vesmíru. V budoucnu budeme potřebovat schopné vědce a skvělé inženýry pro kosmické technologie.

Výhledově by se měl do programu Vesmír pro lidstvo zapojit také Psychologický ústav AV ČR. Jak mohou psychologové ve výzkumu vesmíru přispět? Jaké otázky budou zkoumat a proč? Participovali na výzkumech Astronomického ústavu AV ČR již v minulosti?

Ano, probíhá o tom diskuze. Pracovníci Psychologického ústavu AV ČR se zabývají psychikou dlouhodobých pobytů v kosmu, a to ve spolupráci s ruskými kolegy. Dnes jsou některé pobyty opravdu dlouhé, trvají i řadu měsíců a to sebou přináší různé problémy nejen fyzické, ale i psychické. Například vhodným vzorkem pro tento výzkum jsou astronauté na ISS. Do budoucna se jedná o velmi významnou výzkumnou aktivitu, plánované meziplanetární lety budou trvat mnohem déle. Problematika řešená na Psychologickém ústavu však přímo nesouvisí s výzkumy Astronomického ústavu. Bohužel kapacita pracovníků Psychologického ústavu je v tomto oboru poměrně malá, a tak jsme zatím tuto problematiku do VP16 nezařadili. V budoucnu s tím ale počítáme.

Naši vědci budou participovat na misi ke Slunci – Solar Orbiter. Jaká jsou očekávání a jak se Češi na misi konkrétně podílejí?

Výzkum naší nejbližší hvězdy je především odrazovým můstkem pro výzkum vzdálenějších objektů ve vesmíru. Kromě toho  Slunce je nejenom hlavním zdrojem nezbytné energie pro život na Zemi, tj. tepla a světla, ale současně může být i zdrojem nebezpečí pro lidstvo - proudy nabitých částic, které Slunce vysílá směrem k Zemi, mohou třeba zničit naše telekomunikační satelity anebo ohrozit distribuci elektřiny přímo na Zemi. Proto je důležité fyzikální jevy na Slunci studovat a porozumět jim do té míry, abychom je byli schopni alespoň včas předvídat. Speciální sonda, která poletí do blízkosti Slunce, má upřesnit naše pozorování a znalosti. Podílíme se tedy nejenom na vědecké analýze mnoha pozorování z celé řady zdrojů, ale chceme být i rovnocenným partnerem při získávání těchto pozorování a proto jsme se zapojili i do vývoje a výroby několika komponent vědeckých přístrojů na palubě sondy Solar Orbiter.

Mars a Jupiter – Evropské vesmírné cíle pro 21. století. Další z témat vašeho výzkumného programu. Je pochopitelné, proč zkoumat Slunce, které je středobodem naší soustavy, a proč Mars, který je nejdostupnější. Proč však Jupiter?

Třeba proto, že Jupiter je na cestě ze Země hned za Marsem a že je ústředním tělesem soustavy svých nesčetných měsíců, z nichž ty větší snesou srovnání spíše s planetami než s měsíci ostatních planet. Některé také obsahují podpovrchové oceány, v nichž by mohly existovat podmínky slučitelné s přežitím živých organismů. Jupiterův měsíc Ganymed má navíc vlastní magnetické pole a magnetosféru. Především na něj se zaměřuje nejbližší velký (L-class) evropský projekt ESA nazvaný JUICE, jehož jeden z vědeckých přístrojů spolurealizují pracovníci Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Mimochodem, výzkum např. povrchu Marsu není nijak snadno dostupný, měkké přistání se zatím dařilo pouze sondám NASA. Doufáme, že se to podaří též rusko-evropské sondě Exomars 2020, na které jsme vedoucími jednoho z evropských vědeckých přístrojů.

S výzkumy vesmíru se tradičně pojí i konspirační teorie. Uveďme asi nejznámější z nich, totiž že americké sondy na Měsíci nikdy nepřistály. Nejnověji se například spekulovalo, že jsou na Marsu kolonie dětských otroků. Co si myslíte, že je účelem těchto fám?

Pokud budeme mluvit o účelu, tak pak lze snad dosadit zvýšení zájmu lidí, především takového, který povede k většímu prodeji novin a časopisů, které tohle téma otisknou - bohužel. Pokud bychom se ale měli obecněji zamyslet nad tím, proč vůbec takové historky získávají pozornost lidí, pak to asi, opět bohužel, bude lidská hloupost, často neschopnost rozlišovat fakta od fantazie. Na rozdíl od těch, kteří konspirují záměrně, se ale na čtenáře nelze zlobit. Vesmír byl, je a vždy bude tajemný. A je na nás vědcích, abychom pro lidi srozumitelnou formou dokázali čelit těmto konspiracím a dokázali zaujmout skutečným výzkumem, který je neméně zajímavý a často v něm najdeme i velmi emotivní chvíle, které si lidi rádi poslechnou nebo přečtou.